Střídání fáze půstu a jídla lidé aplikují, aby zhubli o nějaké to kilo, zlepšili si zdraví nebo zjednodušili životní styl. Ne každému totiž denní režim dovoluje jíst co tři hodiny. Někomu může vadit snídat hned po probuzení a někdo je zvyklý už po páté hodině nejíst. Obojí lze zahrnout do půstu, a podpořit tak hubnutí.
Tak jako auto potřebuje palivo k provozu, i pro vás je nezbytné své tělo zásobovat kvalitními živinami. Nebojte se zdravých tuků v podobě oříšků, avokáda a semínek. Svá jídla zakládejte vždy na bílkovinách, abyste měli jistotu, že tělo při půstu ochrání svalovou hmotu. Nezbytným zdrojem energie jsou také kvalitní přílohy, celozrnné pečivo nebo vločky.
PALEO DIETA
Paleodieta nebo také dieta jeskynního muže, jak už název napovídá, vychází z myšlenky návratu ke stravování starší doby kamenné – tedy paleolitu. Podle zastánců paleodiety je totiž náš organismus geneticky naprogramován právě na stravu pravěkých lidí, a to z jednoho prostého důvodu – jsou to naše prvopočátky a období časově tak dlouhé, že i přes změnu životního stylu se naše tělo nestačilo přeprogramovat a současným stravováním si tak podle této teorie škodíme.
Někteří zastánci diety tvrdí, že současná průmyslově zpracovaná strava našemu tělu nejenom neprospívá, ale naopak ho přímo poškozuje, a že za civilizačními chorobami stojí právě dnešní stravovací návyky. Paleodieta má být klíčem k prevenci těchto onemocnění. Dále potom garantuje hubnutí a vytvarování svalové hmoty, a celkově zdravější a výkonnější organismus.
Zakládá se tedy na návratu ke stravování jeskynního muže – lovců a sběračů. Je tedy založená na vysokém příjmu bílkovin, zejména z tučného masa a ryb, doplněných o ovoce a zeleninu bohaté na vlákninu. Úplně vylučuje mléčné výrobky, výrobky z obilnin, cukry a novější odrůdy zeleniny a ovoce. Radikální paleodieta navíc zakazuje tepelnou úpravu potravin – maso i zelenina by tedy měly být konzumovány v syrovém stavu. Jídlo by se navíc mělo jíst pouze jednou nebo dvakrát denně, s občasným obdobím hladovění.
Paleodieta má spoustu zastánců, ale také spoustu odpůrců a to i na straně odborníků – ti tvrdí, že pravěký člověk si svou dietu dobrovolně nevybral, on jinou možnost neměl. Jedl, když měl co jíst, jinak hladověl. Strava s vysokým podílem bílkovin byla pro něj nutností, a to kvůli vysokému energetickému výdeji – jeskynní muž byl stále v pohybu. Nespálené bílkoviny se navíc ukládaly do tuků jako zásoby nezbytné pro přežití v období hladovění. Paleodieta rovněž obsahuje vysoký podíl cholesterolu, ten byl ale pro paleolitického člověka také samozřejmostí – žil život plný stresu, neustále připravený na útok nebo útěk. Při dnešním sedavém způsobu zaměstnání s nedostatkem pohybu tak dieta podle odborníků není právě nejvhodnější.
GHRELIN HORMON HLADU
Ghrelin je tzv. hormon hladu, který je produkován v trávicím traktu. Ghrelin díky tomuto hormonu náš mozek ví, že máme hlad, zvyšuje náš apetit a může tedy přispívat k přibírání na váze. Podporuje zároveň ukládání tuků v oblasti břicha, tudíž takového. Hladinu ghrelinu mohou ovlivnit také antibiotika. Podle jedné ze studií po terapii antibiotiky dochází nejen k šestinásobnému zvýšení ghrelinu, ale i zvýšení hladiny inzulínu.
Nejvyšších hladin dosahuje ghrelin zpravidla mezi jídly a jeho koncentrace klesá po jídle. Ne všechny složky potravy však přispívají ke snížení jeho hladiny. Problémy představují například koncentrované formy fruktózy, jako je agávový sirup, vysokofruktózový kukuřičný sirup USA či fruktózové sirupy sloužící jako náhražka cukru v různých sladkostech. Jídelníček s vysokým obsahem fruktózy tak negativně ovlivňuje koncentraci gherlinu, tím tedy i apetitu, a u jedince může přispět k přibírání na váze.
Ghrelin ovlivňuje inzulínovou senzitivitu, metabolismus cukrů a tuků, pocit uspokojením po jídle a společně s leptinem řídí naši hmotnost. Hladiny ghrelinu se zvyšují při redukčních dietách (při nižším kalorickém příjmu), po kterých tudíž dochází k vyšším pocitům hladu. K hormonální rovnováze přispívá správná tělesná hmotnost, zdravé stravování založené na přirozených potravinách, cvičení a dostatečný spánek.
Ghrelin ale nedávají odborníci do souvislosti jen se s rozvojem nadváhy a cukrovky – podle některých studií k jeho zvýšení přispívá i stres. Zároveň se tedy předpokládá, že vyšší hladina tohoto hormonu tyto stavy zmírňuje. U skupiny pacientů s depresí byla zjištěna nižší hladina ghrelinu, naopak zvýšený výskyt zaznamenali vědci u lidí trpících chronickým stresem.
REAGOVAT NA ČLÁNEK